12.8. navečer jsme
dorazili do Berkeley vlakem ze San Fransisca, přímo k
Mary, u které jsme měli domluvené ubytování. Čekalo nás vřelé
uvítání v podobě barbeque na zahradě s Ma(ř)inými kamarády.
Byli jsme celkem hladoví, tak nám hod dog a pivo přišlo vhod :)
Mara musela druhý den do práce stejně jako její spolubydlící (bylo pondělí...) a my jsme se vydali obhlídnout
Berkeley. Většinu času jsme strávili na místní univerzitě, kde
jsme si prohlídli ledacos a taky vyjeli na vyhlídkovou věž a moc
se nám tam všude líbilo. Večer nás Mara vzala do Oaklandu do
jedné kambodžské restaurace a pak na drink do Salsa klubu. Další
den brzo ráno jsme se s Marou svezli autem do San Fransisca a
nejdřív se prošli slavnou hippisáckou čtvrtí a Golden Gate
parkem a pak se vydali do centra a okolí. Navštívili jsme, co se
dalo, akorát slavnou tramvají jsme se nesvezli, lístky stály
majland a navíc to čekání ve frontě.
Navečer jsme jeli zpět do Berkeley a zašli na burgera a pivo do
zdejší „pivnice“ s místním pivem. Druhý den jsme se ráno
rozloučili s Marou a spol., na oběd se vydali do centra a pak už
vlakem do Oaklandu, kam jsme dorazili na autobusové nádraží
společnosti Greyhound. Tam jsme čekali asi hodinu společně s
dalšími podezřele vypadajícími lidmi, než jsme nasedli do
autobusu do Sacramenta, kde jsme měli přestoupit na noční autobus
do Portlandu. Cesta hlavně v tom
druhém autobusu byla celkem dost hrůza. Co se komfortu týče to byl s
přehledem ten nejhorší noční autobus ve srovnání s celou jižní
a střední Amerikou. K tomu s náma cestovalo pár lidí, ze kterých
šel buď strach anebo nepříjemný pach... no byli jsme rádi, že
jsme druhý den ráno dorazili do Portlandu. Tam jsme se hned vydali
k Timovi, u kterého jsme si přes Couch Surfing domluvili nocleh.
Jako první nám Tim ukázal super místo, kde si dát pořádnou
„American Breakfast“, což jsme po noci strávené v Greyhoundu tak trochu potřebovali :) Jinak jsme si dali odpočinkový den, byli
jsme se společně s Timem projít po okolí a večer nejdřív v
jedné úúúúúžasné luisianské restauraci a pak na pivo do jedné staré
základní školy, kterou noví majitelé zrekonstruovali, ale
zanechali původní prostory a ráz školy se třídami, šatnami,
chodbami atd., a dneska tam provozují divadlo, koncerty v tělocvičně
a další kulturní akce. Celkem zajímavý projekt. Bylo tam živo,
ale my jsme si dali akorát pivo ve staré školní kotelně. Další
den jsme nejdřív byli na oběd na jednom vyhlášeném místě (o
kterém nám povídali už i lidi v Berkely, že je to úlet) a dali si
vyhlášené Biscuits and Gravy....mmmmm Museli jsme vystát řadu, ca. 40
minut, ale stálo to zato (za dva dny jsme se tam vydali ještě
jednou :) Pak jsme si byli prohlídnout Portland, byli jsme mimo jiné
v obrovském knihkupectví, dali si pivo v jednom mikro pivovaru (v
Portlandu je jich plno) a večer jsme zašli s Timem do thajské
restaurace a pak opět na jedno z vyhlášených míst, prozměnu se
zmrzlinou podivných chutí. Dala jsem si karamelovou s mořskou
solí... až na tu sůl dobrý :) Další den ráno jsme se nejdřív
prošli k jednomu, jak jinak než vyhlášenému místu jménem
Voodoo Doughnuts. Opět jsme museli vystát řadu a trochu se to
čekání protáhlo, jelikož obchod na ca. deset minut zcela
uzavřeli, protože se v něm konala Voodoo svatba..... :)) Prý mají
tak dvě tři svatby denně... Koupili jsme si krabici koblihů různých
příchutí, mimojiné slavné karamelové s plátky slaniny... Poté
jsme byli, jak už jsem psala, opět na těch úžasných Biscuits
and Gravy. Pak nás Tim hodil na autobus do Seattlu. Když shrnu
Portland, tak se nám tam dost líbilo :)) (akorát nechci vědět,
kolik jsme za ty dva a půl dne přibrali kil).
Seattle je od Portlandu
ca. tři hodiny jízdy. Řidič v autobusu nám přes mikrofon
povykládal o jeho snu stát se bavičem a přidal k tomu pár vtipů,
no nikdo se jim moc nesmál, ale jinak byl dobrý :) Dorazili jsme do
centra a měli jsme na výběr buď se hned vydat na adresu, kde jsme
měli spát, u našeho „couch hostitele“ Larryho, nebo s celou
naší bagáží (měli jsme s sebou pořád ten Walmart stan a
karimatky) a s krabicí Voodoo Doughnuts dojet na druhou stranu města
do parku, kde se konalo výroční setkání couch surferů ze
Seattlu, a kde se tudíž nacházel i Larry. Nakonec jsme se vydali
hledat spojení do toho parku. Dorazili jsme na místo,
pozdravili Larryho a začli rozdávat naše Voodoo Doughnuts, ze
kterých byli všichni nadšení (kdo by nebyl... :) Po pár hodinách
jsme se s Larrym a Ninou (která taky spala u Larryho) vydali v jeho
mini cooperu (!!!) s celou naší výstrojí a dvěmi kempingovými
křesly směr Larryho dům. Víc by se do tohoto mini auta asi fakt
nevešlo :) Cestou jsme se ještě stavili v letním kině, kde
dávali nějakou hollywoodskou klasiku, tak jsme rozbalili křesla a
podívali se asi na půlku filmu přes plot. Pak jsme jeli dál k
Larrymu. Přivítal nás jeho pes Sam. Larry staví rodinné domy, ve
kterých pak chvilku bydlí, než je prodá. Což znamená, že má
spoustu místa pro couch surfery!:) Za ty tři noci, které jsme u
Larryho strávili jsme potkali dalších celkem 11 lidí. Byla
sranda, až na jednu smutnou událost... Larryho pes Sam zemřel
druhou noc našeho pobytu, byl starý a nemocný.
Seattle se nám moc líbil,
hlavně jeho moderní architektura. Mimojiné jsme zastihli končící
Hempfest (největší festival svého druhu, od roku 1990) … :) V
úterý 21.8. nás pak vyzvedli naši kamarádi z Grazu Sabine a
Ryan, kteří se nedávno přestěhovali do Washingtonu, a jeli jsme
do Collville, ca šest hodin na východ od Seattlu, kde teď bydlí.
Cestou jsme se ještě stavili ve Spokane. Druhý den byl na
programu Ruhetag, čili odpočinkový den :) Taky jsme ale plánovali
náš výlet kánoí na Priest Lake spojený s kempingem,
připravovali věci a večer jsme společně s Ryanovými rodiči
grilovali. Druhý den brzo ráno jsme vyrazili směrem Priest Lake
(Idaho). Po třech hodinách jízdy jsme byli u jezera, nalodili jsme
věci do kánoe a člunu a vyrazili směrem upper lake. Já s Berniem
v kánoi, Sabine a Ryan v motorovém člunu. Pádlovalo se dobře,
hezky po větru :) Bine a Ryan byli ale přece jen rychlejší, takže
pak jeli napřed vybrat místo, kde bychom se mohli utábořit. Když
jsme dorazili, tak jsme postavili stany a zbytek dne jen tak
zevlovali. Večer jsme grilovali a seděli u ohně. Druhý den jsme
nejdřív skočili do jezera, které bylo překvapivě teplejší než
teplota venku. Pak jsme vyrazili prozkoumat Upper lake a přítokovou
řeku, taky jsme se dívali po losech, ale žádné jsme neviděli.
Večer jsme vařili nudle s omáčkou a opět seděli u ohně.
Nadruhý den jsme se pak pomalu vydali zpátky směrem k autu.
Tentokrát jsme pádlovali proti větru, tak to bylo náročnější,
takže jsme se na poslední úsek cesty nechali přivázat k
motorovému člunu a táhnout :) Cestou jsme viděli losa, sice
malého, ale i tak zážitek! Zpátky v Collville jsme měli opět
Ruhetag :) Poslední večer jsme pak zase grilovali s rodiči a taky
jsme všem ukázali pár fotek z naší cesty (což se trochu
protáhlo... :) V pondělí 27.8. nás Ryan a Bine svezli přes
hranice do Kanady do města Grand Forks, kde jsme se rozloučili a
nasedli na autobus do Vancouveru.
No comments:
Post a Comment